Autor publikace U kávy o kávě a kávovinách, komisař baristických soutěží Mistr kávy, člen Emeritního klubu CBA, akademik, charismatický kamarád. Nejen tím vším byl doc. PharmDr. Jozef Augustín, PhD., rodák ze slovenské Revúce (3. 3. 1940 - 1. 5. 2024).
Výsledkem jeho práce v akademické sféře je docentura, pět knižně vydaných monografií, více než třicítka udělených autorských osvědčení. Vždyť také strávil dlouhá léta univerzitním výzkumem. Působištěm mu byla různá lékárenská zařízení a také Farmakologický ústav ČSAV a SAV, kde realizoval vydání několika úspěšných publikací, studií a patentů. Po 17 letech přišel zlom – rozhodl se přejít na Fakultu chemické a potravinářské technologie STU v Bratislavě. Tento transfer měl později dát smysl zbytku jeho života.
Začal se totiž specializovat na potravinářství a dostal bojový úkol; zajistit výuku do té doby neznámých předmětů pro budoucí potravinářské technology. „Přišla tehdy za mnou jedna naše výborná absolventka pracující u Julia Meinla. Byla celá vystrašená, že má za týden vycestovat do Hamburku a tam posuzovat kvalitu zelených nepražených kávových zrn,“ vzpomínal Jozef Augustín na prekérní situaci někdejší studentky.
Díky této příhodě mu došlo, že absolventi potravinářských oborů potřebují rozšířit své kávové obzory. Sic se o ní celý semestr přednášet nedá, zavedl Jozef Augustín v roce 1986 předmět o pochutinách. „Jsou to potraviny, které nutně nepotřebujeme. Ale život by bez nich nestál za nic. Prostě by nám ty bílkoviny, sacharidy, tuky, vitamíny a minerály tolik nechutnaly,“ definoval množinu poživatin okolo máku, medu, hub, kávy či koření.
Aby se měli studenti z čeho učit, napsal nejen pro ně dnes už legendární Povídání o kávě. A za nějaký ten rok i o pochutinách. Do veřejného prostoru se zapsal až poté, co redaktor jedněch bratislavských novin potřeboval napsat článek o kávě a relevantní zdroje hledal na univerzitě. Tam jej odkázali právě na docenta Augustína, který se od té doby veřejně vyjadřoval k mnoha baristickým záležitostem.
Jako odborník taktéž zasedal v porotách baristických soutěží. Jako zkušební komisař hodnotil technickou část výkonu baristy, tedy především přípravu.
„Když se mě ptají, která káva je nejlepší, odpovídám, že je to ta, jež vám chutná. Každý člověk je, a to vám potvrdí kterýkoliv doktor, jedinečný organismus se specifickým metabolismem a rozdílně vyvinutým chuťovým vnímáním. Co jednomu chutná, to může druhému přijít odporné,“ vysvětloval.
Své poznatky z vědecko-pedagogické činnosti publikoval v domácích i zahraničních odborných časopisech, na konferencích, odborných seminářích. Byl členem Rádu ritierov destilátov na Slovensku. V roce 2016 vydal naučnou knihu U kávy o kávě a kávovinách.
